Kdo vás přivedl k fotbalu? Hrál jej někdo z rodiny?
Otec hrál za Třinec, ale k fotbalu mě přivedl dědeček. Bydleli jsme už ve Frýdku-Místku a vzal mě na válcovenský stadion. Starší brácha tam už hrál fotbal, já si kopal balónem o zeď a někdo si mě všimnul a vzali mě do přípravky.
Později si vás vybral Baník. Jak k tomu došlo?
Bylo to někdy v páté nebo šesté třídě. Existovaly moravskoslezské žákovské výběry, za které jsem hrával. Tam mě za Baník oslovil mě trenér Pavel Malura. Vzpomínám si, že přišel k nám domů a vysvětloval, jak by to se mnou v Baníku vypadalo.
Co to pro vás znamenalo? Musel jste dojíždět do Ostravy?
Každé ráno jsem jezdil vlakem z Frýdku-Místku do Ostravy na nádraží Střed a pak tramvají do sportovně zaměřené základní školy v Šoupalově ulici v Porubě.
V necelých 18 letech v roce 2001 jste nastoupil poprvé za ligový Baník. Měl jste už tehdy profesionální smlouvu? Jakou jste měl tehdy gáži?
S prvoligovým týmem jsem trénoval od svých 17 let. Trenér Jarabinský mi dal šanci a od té doby jsem hrál první ligu pravidelně. Profesionální smlouvu jsem dostal už v 16 letech. Klub si tak jistil hráče pro případ, že by chtěli z Baníku odejít. A příjem? Než jsem začal hrát ligu, bylo to nějakých pět tisíc měsíčně. Bydlel jsem na internátu, takže těch pět tisíc se mi sešlo. Bylo to tak akorát (smích).
Zvedl se vám výrazně příjem, když jste začal hrát první ligu?
No, je to už pár rok … Ale pokud si dobře vzpomínám, zvedal se plat na 15 tisíc a k tomu prémie.
V roce 2003 jste přestoupil do Borussie Mönchengladbach, hrál jste za Herthu Berlín, Austrii Vídeň a FC Sochaux. Dá se to srovnávat s Baníkem?
Finančně se to samozřejmě lišilo výrazně. I v zázemí byl obrovský rozdíl, i když jsem byl spokojený s tím, co bylo v Baníku. Zahraniční kluby prostě fungují jinak. V Německu dostanete k ruce člověka, který se vám o všechno stará. Zajistí byt, telefon, účet v bance a další věci, takže se můžete soustředit jen na fotbal. Je to odraz bundesligy, která je jednou z nejkvalitnějších lig na světě. Německo je dobrá země i pro život, tam všechno funguje tak, jak má.
Jak rychle jste se naučil německy a poté francouzsky?
S němčinou byl trochu problém, protože za Borussii hráli dva Češi, Slovák a Chorvat, který uměl česky. Trochu mě to brzdilo, bavili jsme se česky, a když jsem něčemu nerozuměl, mohl jsem se jich zeptat. Nenutilo mě to mluvit německy. Po půlroce nastal zlom, němčinu jsem zvládl i díky učitelce, kterou byla manželka asistenta trenéra. Takže němčina mi pak šla hodně dobře. To francouzština mi nikdy moc nešla, naučil jsem se základy, domluvím se, ale v týmu jsem se na některé věci doptával anglicky.
Nyní už i za Baník hrají zahraniční hráči. Jak oni ovládají češtinu? Rozumí všem pokynům trenéra?
Pro Chorvata Davora Kukece to není problém, jazyky si jsou podobné. Ale pro kluky z Brazílie nebo Ghany je čeština hodně složitá a nemůže po nich nikdo chtít, aby se naučili plynně česky. V kabině jim pomáhá Honza Greguš, který hrál v Anglii a mluví dobře anglicky, takže jim hodně věcí překládá. Trenér se někdy obrací i na mě, abych jim pokyny přetlumočil, hlavně na předzápasové přípravě.
Baníku se dobře vedlo v přípravě. Kde se podle vás bude v ligové tabulce pohybovat?
Čeká nás poslední sezóna na Bazalech a my bychom se rádi rozloučili důstojným umístěním. Moc bych si přál, abychom nemuseli přemýšlet nad záchranou. Mohli bychom pak hrát uvolněněji a bylo by fajn, kdybychom se pohybovali ve vrchní polovině ligové tabulky. Ale bude to hodně těžké. Proto ani nechci tipovat nic konkrétního.
Zmiňoval jste poslední sezónu na Bazalech. Přejdete na Městský stadion ve Vítkovicích. Jak se vám líbí?
Osobně nemám moc rád stadiony s atletickou dráhou. Pro diváky to není dobré, hráči jsou od nich příliš daleko, chybí bezprostřední kontakt. Bohužel nejsou peníze na to, aby se na Bazalech postavil nový stadion. Trošku mě to mrzí. Na druhé straně jsme věděli, že město investuje do vítkovického stadionu a že tam jednou budeme hrát.
Co říkáte na fanoušky, kteří chtějí utkání Baníku bojkotovat kvůli kartě fanouška? Jak se na to díváte vy?
Jsem toho názoru, že když někdo na zápase udělá čurbes, měl by za to nést následky a být potrestán. Tady se bohužel něco stalo (výtržnosti během zápasu Baník – Sparta, pozn. redakce) a odpovědnost za to teď nesou všichni. Kvůli tomu teď musí fandové málem odevzdávat rodný list. Říkám to s nadsázkou, ale nedivím se jim, že nechtějí poskytovat všechny údaje. Věřím, že se to srovná. Kdo chce na fotbal jít, nakonec údaje poskytne. Musíme si ale uvědomit, že nejsme v situaci Bayernu Mnichov, který si může fanoušky vybírat. Tady o fanoušky bojujeme.
Dá se vůbec zajistit, aby na fotbal chodili jen skuteční fandové a ne opilci a ti, co se chtějí jen porvat?
K fotbalu už historicky patří pivo a párek a tak by to mělo zůstat. Fotbal je zábavou pro všechny a někdy se mi zdá, že moderní fotbal zachází s restrikcemi příliš daleko. Jestli ale někdo má problém kvůli opilosti vyjít před stadionem schody a motá se u brány, tak ten na fotbale nemá co dělat.
Uvažoval jste už o tom, co budete dělat po ukončení kariéry? Láká vás trenéřina nebo byste chtěl pracovat v klubu jako manažer?
Co se týká trenéřiny, jsem skeptický. Více by mě bavilo starat se o hráče a shánět jim angažmá. Prostě zařizovat jim servis, jaký jsem sám zažil v zahraničí. Určitě by mě bavila i manažerská práce v klubu, přivést sem hráče, pomáhat trenérům. Možná i tam bych viděl svou budoucnost.
Teď trochu odbočím od fotbalu. Prozraďte, jak jste strávil letošní dovolenou.
Před pár lety jsem půl roku hrál v Řecku, v Aténách. Moc se mi tam líbilo a nyní preferujeme s rodinou právě dovolené v Řecku. Mám tam kamarády, takže jezdíme k moři a za nimi. Přes zimu vyrazíme za teplem ke známým na Floridu. Míval jsem ale rád i zimu na horách a než jsem si natrhl křížové vazy, jezdil jsem na snowboardu.
Musíte se během dovolené hlídat? Jíte jen nízkokalorická jídla, nebo někdy i ujedete na něčem, co byste si během roku nedal?
Čím je člověk starší, tím tělo hůř reaguje a potřebuje větší regeneraci. Navíc po zranění musím cvičit speciální cviky. Takže i během dovolené cvičím a běhám. Naštěstí jsem s váhou nikdy problémy neměl a díky tomu mohu jíst cokoliv.
Máte smlouvou zakázané nějaké činnosti – jízdu na motorce, skákání padákem, jízdu na vodních lyžích?
Ano, smlouva zakazuje rizikové činnosti, například lyžování. Hlavně v Německu to bylo hodně striktní. S tím snowboardem jsem se k něčemu přiznal, že? (úsměv) Ale teď na něm už stejně nejezdím.
Jak trávíte volno mezi zápasy a tréninky? Spěcháte domů, nebo si jdete někam posedět?
Nejvíce času se snažím trávit s rodinou. Kdysi jsem chodíval hrát golf, ale co se narodila starší dcera, na golfu jsem nebyl. Než obejdete 18 jamek, zabere vám to půlden, a to je moc. Raději jsem s manželkou a dětmi.
Kdy jste byl naposledy v kině?
Do kina chodíme pravidelně. Na filmy pro děti se mohou dívat i dospělí, jsou tak udělané, aby se na nich nenudili ani rodiče a neusnuli tam. Což se mi jednou stejně povedlo.
Vážně?
Byl jsem unavený po tréninku, takže jsem na chvíli opravdu usnul…
A co divadlo?
Zatím jen loutkové. Ale rád bych si zašel s manželkou někdy i na nějaké zajímavé představení. Už je to hodně dlouho, co jsme v divadle nebyli. Děti prostě zaberou nejvíce času. Někdy ale máme, přeci jen,večer pro sebe, takže si zajdeme na dobrou večeři.
Takže máte v Ostravě oblíbené restaurace? Které to jsou?
Skvěle vaří v restauraci Stella Marina, která je navíc jen kousek od Bazalů i našeho bydliště. Někdy si zajdeme do restaurace Comedor Mexicano v centru města. Mají tam vynikající steaky.
Nakonec ještě trochu fotbalu. Za reprezentaci jste nastoupil jedenáctkrát. Je to už uzavřená kapitola, nebo se chcete do reprezentace vrátit?
Hodně mě limitovala zranění. Po druhém přetrženém křížovém vazu jsem dokonce uvažoval, že s fotbalem úplně skončím. Koleno naštěstí drží a jsem rád, že mohu hrát první ligu. Vše záleží na tom, jak se nám bude dařit. Na reprezentaci zatím nemyslím, kdyby ale sezóna vyšla, určitě bych se návratu do repre nebránil.
Profil
Václav Svěrkoš se narodil 1. listopadu 1983 v Třinci, od svých tří let však bydlel ve Frýdku-Místku. Jako útočník prošel mládežnickými reprezentačními výběry. Za A tým reprezentoval 11 x a vstřelil tři góly. V jednom zápase nastoupil i na Euru 2008 a vsítil branku. Kromě Baníku Ostrava si zahrál za Borussi Mönchengladbach, Herthu Berlin, Austrii Vídeň, FC Sochaux a Panionios Atény. Od roku 2011 je opět v Baníku Ostrava a působí jako kapitán týmu. Je ženatý a má dvě dcery ve věku 2 a 6 let.