Na postavení Technologického centra získal v závěru května klastr ostravských firem specializujících se mimo jiné na nové technologie v oblasti energetiky dotaci z evropského Operačního programu Podnikání a inovace „Prosperita“ ve výši necelých 21 milionů korun, další více jak 3 miliony korun přidá stát ze svého rozpočtu. Celkové náklady na výstavbu budou 49 milionů korun, polovinu budou hradit zúčastněné průmyslové firmy z regionu. Na projektu se bude svými vědeckými kapacitami podílet Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava a také výzkumné ústavy.
„Technologické centrum je přirozeným vyústěním několikaleté spolupráce skupiny firem s technickou univerzitou a dalšími vědecko-výzkumnými kapacitami. Před pěti lety se spojily v klastr, protože jejich výzkumné možnosti jsou samozřejmě omezené. Většina středních průmyslových podniků se musí především soustředit na produkci. Ale aby obstála v konkurenci, je pro ni výzkum a následný vývoj nových technologií s vysokou přidanou hodnotou nezbytný,“ vysvětluje František Peterka z akciové společnosti Inovační, která je autorem projektu. Jen v samotné centrum by mělo během příštích pěti let přinést na 50 nových míst, z toho zhruba 20 v dělnických profesích a 30 pro absolventy vysokoškolského studia, kteří se svými diplomovými, doktorskými a dalšími vědeckými pracemi budou podílet na vývoji nových technologií.
Součástí nového technologického centra bude vědecko-technologický park, v Ostravě ojedinělý svým umístění v samotném průmyslovém centru s možnosti napojení na energetické sítě, na komunikace včetně dálnice i blízkost železnice. Vědecko-technologický park bude sídlit v budově na křižovatce ulic 1. máje a Pohraniční, která se bude pro tyto účely rekonstruovat. V další etapě bude Technologické centrum Ostrava budovat hned na sousedících pozemcích dvě haly s poloprovozními laboratořemi.
„Pro výzkum a vývoj nových technologií je zapotřebí nových laboratoří a zkušebních prostor. Vysoká škola jimi samozřejmě disponuje. Ale, zjednodušeně řečeno, tam se odehrává výzkum ve zkumavkách, my už ho musíme přenést do poloprovozních podmínek,“ dodává Roman Smelik z klastru firem Envicrack. Firmy sdružené v klastru už mají v této chvíli rozpracováno devět projektů za celkem 82 milionů korun. Klastr má v současnosti 17 členů, k těm nejaktivnějším patří společnosti Arrow line, a.s., Dodávky automatizace, spol. s r.o., Strojírny Bohdalice, a.s., VÚHŽ, a.s. Dobrá, Frýdecká skládka, a.s., Wastech, a.s. a VŠB – TU Ostrava.
Sdružení firem, vysoké školy a výzkumných ústavů se bude zabývat vývojem nových technologií v oblasti energetiky s orientací na trvale udržitelný rozvoj, soustředit se bude například na energetické využití odpadu šetrné k životnímu prostředí. Jedním z příkladů může být pyrolýzní jednotka, na jejímž vývoji a výstavbě prototypu se podílejí účastníci doktorandského studia nejen ostravské technické univerzity, ale i dalších českých vysokých škol. Zatím v ještě nezrekonstruované budově budoucího vědecko-technologického parku už se zájemci mohou podívat na zařízení, které je schopno proměnit téměř jakýkoliv odpad vyjma biologického na energeticky využitelné plyny. Protože při pyrolýze dochází k chemické reakci za vysoké teploty bez přístupu vzduchu, je systém velmi šetrný k životnímu prostředí. Když totiž nemůže žádný vzduch dovnitř, nemohou ani žádné škodliviny ven. Už při vývoji pyrolýzní jednotky si firma Arrow line, jeden z členů klastru Envicrack, ověřila, jak účinná a užitečná je spolupráce s vědeckými pracovníky vysoké školy a jak nezbytné je zázemí pro poloprovozní testování nového zařízení, pro které není v běžném provoze prostor a mnohdy ani kapacity. „Právě vývoj pyrolýzní jednotky před více než pěti lety spojil několik firem a vysokou školu, z této spolupráce pak vznikl klastr, který se chce obdobně věnovat i dalším projektům,“ řekl Smelik s tím, že výstavba prvních dvou jednotek se už připravuje ve Frýdku-Místku a v Bruntále.
První etapa projektu výstavby Technologického centra Ostrava včetně rekonstrukce části objektu pro vědecko-technologický park by měla být hotova ještě v letošním roce, celý projekt se bude dokončovat v roce 2011. Jde ovšem o dlouhodobý rozvojový záměr, který bude zahrnovat i aplikaci nově vyvinutých a v poloprovoze odzkoušených technologií do praxe.
Tomáš Čermák z Vysoké školy báňské – technické univerzity Ostrava v té souvislosti upozorňuje na návaznost projektu technologického centra na dosavadní aktivity univerzity, která čerpá nemalé zdroje z evropských fondů. „Vysoká škola získala v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace evropské dotace na zřízení centra pro využití netradičních zdrojů energie. Toto centrum bude vybaveno nejmodernější laboratorní a přístrojovou technikou, což zvýší jak atraktivnost výzkumné činnosti pro mladé pracovníky, doktorandy, diplomanty, ale také pro výzkumnou spolupráci s průmyslovými partnery. Počítáme s tím, že transfer poznatků a výstupů výzkumné činnosti pomůže jednak vytvořit nová pracovní místa v regionu, a dále zvýší konkurenceschopnost firem, pro které bude škola výzkum provádět. V tomto smyslu vznikají silné synergické vazby, mezi výzkumnými pracovišti a průmyslových partnerů. Proto ostravská technická univerzita i v rámci klastru Envicrack významně podporuje zřízení vítkovického technologického centra, které umožní těsnou spolupráci pracovišť v klastru,“ konstatuje Čermák.
Projekt je součástí strategického plánu města Ostrava. „Pro město je důležitý hned z několika pohledů. Především otevře prostor pro nová pracovní místa. A co považuju za hodně důležité, budou to vesměs místa pro mladé lidi, absolventy zdejších vysokých škol, kteří pak nebudou utíkat z Ostravy za lepšími možnostmi,“ upozorňuje náměstek primátora Ostravy Dalibor Madej. Z titulu své funkce náměstka pro životní prostředí považuje za významnou také skutečnost, že většina vývojových úkolů, které firmy chtějí v technologickém centru realizovat, se týká získávání energie ekologicky šetrnými postupy. „Když ostravské firmy posílí svou pozici a nabídnou na trh nové výrobky s vysokou přidanou hodnotou, bude z toho těžit celé město. Konečně se tak krok za krokem vytvoří prostor proto, abychom mohli bez výrazných sociálních otřesů vytlačit z města podniky se zastaralými technologiemi výroby, které znečišťují životní prostředí,“ konstatuje Madej a dodává, že i když bude Ostrava pravděpodobně využívat Krajské integrované centrum likvidace odpadů v Karviné, vnímá každou další variantu likvidace odpadů s energetickým využitím a minimálním dopadem na životní prostředí jako vítanou.
Technologické centrum vznikne za 50 milionů
Zvětšit
Na postavení Technologického centra získal v závěru května klastr ostravských firem specializujících se mimo jiné na nové technologie v oblasti energetiky dotaci z evropského Operačního programu Podnikání a inovace „Prosperita“ ve výši necelých 21 milionů korun, další více jak 3 miliony korun přidá stát ze svého rozpočtu. Celkové náklady na výstavbu budou 49 milionů korun, polovinu budou hradit zúčastněné průmyslové firmy z regionu. Na projektu se bude svými vědeckými kapacitami podílet Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava a také výzkumné ústavy. „Technologické centrum je přirozeným vyústěním několikaleté spolupráce skupiny firem s technickou univerzitou a dalšími vědecko-výzkumnými kapacitami. Před pěti lety se spojily v klastr, protože jejich výzkumné možnosti jsou samozřejmě omezené. Většina středních průmyslových podniků se musí především soustředit na produkci. Ale aby obstála v konkurenci, je pro ni výzkum a následný vývoj nových technologií s vysokou přidanou hodnotou nezbytný,“ vysvětluje František Peterka z akciové společnosti Inovační, která je autorem projektu. Jen v samotné centrum by mělo během příštích pěti let přinést na 50 nových míst, z toho zhruba 20 v dělnických profesích a 30 pro absolventy vysokoškolského studia, kteří se svými diplomovými, doktorskými a dalšími vědeckými pracemi budou podílet na vývoji nových technologií.Součástí nového technologického centra bude vědecko-technologický park, v Ostravě ojedinělý svým umístění v samotném průmyslovém centru s možnosti napojení na energetické sítě, na komunikace včetně dálnice i blízkost železnice. Vědecko-technologický park bude sídlit v budově na křižovatce ulic 1. máje a Pohraniční, která se bude pro tyto účely rekonstruovat. V další etapě bude Technologické centrum Ostrava budovat hned na sousedících pozemcích dvě haly s poloprovozními laboratořemi. „Pro výzkum a vývoj nových technologií je zapotřebí nových laboratoří a zkušebních prostor. Vysoká škola jimi samozřejmě disponuje. Ale, zjednodušeně řečeno, tam se odehrává výzkum ve zkumavkách, my už ho musíme přenést do poloprovozních podmínek,“ dodává Roman Smelik z klastru firem Envicrack. Firmy sdružené v klastru už mají v této chvíli rozpracováno devět projektů za celkem 82 milionů korun. Klastr má v současnosti 17 členů, k těm nejaktivnějším patří společnosti Arrow line, a.s., Dodávky automatizace, spol. s r.o., Strojírny Bohdalice, a.s., VÚHŽ, a.s. Dobrá, Frýdecká skládka, a.s., Wastech, a.s. a VŠB – TU Ostrava.Sdružení firem, vysoké školy a výzkumných ústavů se bude zabývat vývojem nových technologií v oblasti energetiky s orientací na trvale udržitelný rozvoj, soustředit se bude například na energetické využití odpadu šetrné k životnímu prostředí. Jedním z příkladů může být pyrolýzní jednotka, na jejímž vývoji a výstavbě prototypu se podílejí účastníci doktorandského studia nejen ostravské technické univerzity, ale i dalších českých vysokých škol. Zatím v ještě nezrekonstruované budově budoucího vědecko-technologického parku už se zájemci mohou podívat na zařízení, které je schopno proměnit téměř jakýkoliv odpad vyjma biologického na energeticky využitelné plyny. Protože při pyrolýze dochází k chemické reakci za vysoké teploty bez přístupu vzduchu, je systém velmi šetrný k životnímu prostředí. Když totiž nemůže žádný vzduch dovnitř, nemohou ani žádné škodliviny ven. Už při vývoji pyrolýzní jednotky si firma Arrow line, jeden z členů klastru Envicrack, ověřila, jak účinná a užitečná je spolupráce s vědeckými pracovníky vysoké školy a jak nezbytné je zázemí pro poloprovozní testování nového zařízení, pro které není v běžném provoze prostor a mnohdy ani kapacity. „Právě vývoj pyrolýzní jednotky před více než pěti lety spojil několik firem a vysokou školu, z této spolupráce pak vznikl klastr, který se chce obdobně věnovat i dalším projektům,“ řekl Smelik s tím, že výstavba prvních dvou jednotek se už připravuje ve Frýdku-Místku a v Bruntále.První etapa projektu výstavby Technologického centra Ostrava včetně rekonstrukce části objektu pro vědecko-technologický park by měla být hotova ještě v letošním roce, celý projekt se bude dokončovat v roce 2011. Jde ovšem o dlouhodobý rozvojový záměr, který bude zahrnovat i aplikaci nově vyvinutých a v poloprovoze odzkoušených technologií do praxe.Tomáš Čermák z Vysoké školy báňské – technické univerzity Ostrava v té souvislosti upozorňuje na návaznost projektu technologického centra na dosavadní aktivity univerzity, která čerpá nemalé zdroje z evropských fondů. „Vysoká škola získala v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace evropské dotace na zřízení centra pro využití netradičních zdrojů energie. Toto centrum bude vybaveno nejmodernější laboratorní a přístrojovou technikou, což zvýší jak atraktivnost výzkumné činnosti pro mladé pracovníky, doktorandy, diplomanty, ale také pro výzkumnou spolupráci s průmyslovými partnery. Počítáme s tím, že transfer poznatků a výstupů výzkumné činnosti pomůže jednak vytvořit nová pracovní místa v regionu, a dále zvýší konkurenceschopnost firem, pro které bude škola výzkum provádět. V tomto smyslu vznikají silné synergické vazby, mezi výzkumnými pracovišti a průmyslových partnerů. Proto ostravská technická univerzita i v rámci klastru Envicrack významně podporuje zřízení vítkovického technologického centra, které umožní těsnou spolupráci pracovišť v klastru,“ konstatuje Čermák.Projekt je součástí strategického plánu města Ostrava. „Pro město je důležitý hned z několika pohledů. Především otevře prostor pro nová pracovní místa. A co považuju za hodně důležité, budou to vesměs místa pro mladé lidi, absolventy zdejších vysokých škol, kteří pak nebudou utíkat z Ostravy za lepšími možnostmi,“ upozorňuje náměstek primátora Ostravy Dalibor Madej. Z titulu své funkce náměstka pro životní prostředí považuje za významnou také skutečnost, že většina vývojových úkolů, které firmy chtějí v technologickém centru realizovat, se týká získávání energie ekologicky šetrnými postupy. „Když ostravské firmy posílí svou pozici a nabídnou na trh nové výrobky s vysokou přidanou hodnotou, bude z toho těžit celé město. Konečně se tak krok za krokem vytvoří prostor proto, abychom mohli bez výrazných sociálních otřesů vytlačit z města podniky se zastaralými technologiemi výroby, které znečišťují životní prostředí,“ konstatuje Madej a dodává, že i když bude Ostrava pravděpodobně využívat Krajské integrované centrum likvidace odpadů v Karviné, vnímá každou další variantu likvidace odpadů s energetickým využitím a minimálním dopadem na životní prostředí jako vítanou.
