Častým pokrmem domácností ve východní části Beskyd byly bramborové placky. Nesmažily se však na oleji, ale dělaly se na sucho. „Takové placky se staly pokrmem v chudších domácnostech v horách na Třinecku a Jablunkovsku přibližně před 300 lety. ‚Šlo o levný pokrm, nepoužíval se tuk ani koření,“ vysvětloval Václav Stebel, který ve Frýdku-Místku otevřel Plackárnu a placky peče podle starých receptů. Těsto připravovali naši předkové z naškrábaných brambor a na jeden kilogram brambor přidávali jedno vajíčko. Dodali trochu soli a těsto lehce zaprášili moukou. Výborné těsto se dalo připravit ze starších brambor, které se už nehodily ke konzumaci. Když se totiž škrábaly čerstvé brambory, vznikala vodnatá směs. Proto hospodyňky takto naškrábané brambory přecedily přes plachtu, aby se vody zbavily.
Placky se různě dochucovaly. Nejčastěji se používaly škvarky, někdy se zakapaly trochou mastnoty nebo máslem, dětem se zase pocukrovaly nebo dosladily povidly či marmeládou. Placky sloužily nejen jako hlavní jídlo, ale také jako příloha k masitým pokrmům.
V dnešní době jsou spíše raritou a můžete je ochutnat na slavnostech Gorolski Swieto v Jablunkově, v místecké Plackárně, kde dva placky se škvarkami stojí 25 korun a velká porce čtyř placků 49 korun. Loni placky pekl také jeden ze stánkařů na místeckých vánočních trzích na náměstí Svobody. Tyto placky jsou chuťově trochu jiné, než bramboráky smažené v oleji. Proto nejsou křupavé. Jejich hlavní výhodou je, že nejsou „napité“ olejem a jsou lehce stravitelné.
Na horách znali ještě jeden druh „placků“ pod názvem rychlé placky. Základem je mouka, vajíčko a mléko, bez jakékoliv jiné přísady. Upekly se na plotně a dochucovaly se máslem. Příprava trvala jen pár minut, odtud název.