Patříte ke slavným ostravským rodákům. Kde přesně jste bydlel?
„Naše rodina žila ve starém Zábřehu poblíž kostela na ulici, která se jmenuje U Zámku. Je to domek přesně naproti zámku a postavil jej můj pradědeček ve dvacátých letech. Nyní je v tom domku fara.“
Čím byl váš pradědeček?
„Můj praděd inženýr Vitásek působil jako správce kapitulních lesů, které sídlily ve Staré Bělé. Měl na starosti arcibiskupské lesy. Narodily se mu tři děti a jedním z nich byla má babička, maminčina maminka. Mohu ještě prozradit, že tatínek byl docentem chemie na Karlově univerzitě a maminka pracovala jako magistra farmacie.“
Žili i Vaši rodiče v Ostravě?
„Maminka bydlela ve Vsetíně a tatínek učil v Praze. Zcela nečekaně zemřel ještě než jsem se narodil, přesně pět měsíců před mým narozením, takže jsem vlastně pohrobek. Maminka se přestěhovala za příbuznými do Ostravy a já se již narodil v zábřežské nemocnici. Po válce jsme se museli z Ostravy odstěhovat.“
Proč jste se stěhovali?
„Na samotném konci války se strhl prudký boj právě v blízkosti zábřežského zámku a nedaleké hospody U Havránků. Náš dům byl rozstřílen na cimprcampr. My přežili ve sklepě, jenže přišli jsme o střechu nad hlavou. Odstěhovali jsme se proto do Doubravy u Karviné k příbuzným. Můj strýc se v roce 1945 stal ředitelem dolu Doubrava a získal od zaměstnavatele pěknou vilku. Dovolil nám bydlet s ním. Maminka v Doubravě pracovala v lékárně a já začal chodit po válce do školy v Orlové.“
Do Ostravy jste se později vrátil…
„Ano, vrátil, avšak poměrně pozdě, v roce 1973. Po druhé atestaci mi nabídli místo v Krajském ústavu národního zdraví a v Ostravě jsem tak strávil svou nejproduktivnější část života od svých 33 do 50 let. Ústav sídli v zábřežské nemocnici a také v porubské poliklinice a já mezi těmito dvěma pracovišti pendloval. Byt jsme měli v Porubě.“
Jak jste se dostal k sexuologii?
„Profesí jsem gynekolog a sexuologie je u gynekologie a porodnictví jakási nástavba, vyšší stupeň. V Porubě tehdy sháněli člověka, který by pracoval jako gynekolog a současně sexuolog. Takže jsem si sexuologickou specializaci musel dodělat.“
Byl jste v otázkách sexu otevřený už do začátku?
„Sexuologickou atestaci jsem dělal v době, kdy se o sexu začalo trošku více hovořit. V 70. letech se začaly organizovat akce nazvané Hovory se snoubenci, kde se probíralo plánované rodičovství. Tehdejší primář krajského gynekologického oddělení Šráček, který mimo jiné vynalezl antikoncepční tělísko – tak zvanou danu, mě přivedl k antikoncepčním záležitostem a plánovanému rodičovství a to samozřejmě se sexem velice úzce souvisí. Díky němu jsme jezdil na zahraniční školení, takže jsem se tady v Ostravě stali průkopníky v sexuologické osvětě. Založili jsme první spermobanku a v Ostravě se narodilo první takto zplozené dítě.“
Se sexuální osvětou jste se dostal i do televize. Bylo složité prosadit tyto věci před kameru?
„Došlo k tomu víceméně náhodou. Měl jsem ordinaci vedle endokrinologa Rajko Dolečka, který pro ostravskou televizi dělal naučné seriály o nebezpečném světě kalorií. Jednou mě vyzval, ať udělám podobný pořad o plánovaném rodičovství. V ostravském studiu díky tomu vznikl seriál Rodičovské otazníky, který se vysílal celostátně. Pražáci takové věci nedělali a dávali od lechtivých témat ruce pryč. Následovaly Hovory se snoubenci a tam už jsme probíraly sexuální otázky. V 80. letech se jednalo o velice progresivní věci. Znovu musím připomenout, že Ostrava byla v těchto věcech v naší republice velice popředu, vždyť zde také vznikla první republiková komise pro změnu pohlaví a operace se pak prováděly v Třinci. Někteří transsexuálové kvůli tomu měnili bydliště a stěhovali se na sever Moravy, aby prošli naší komisí a mohli si nechat pohlaví operativně změnit. Na některé případy dodnes vzpomínám jako na románové příběhy. Dnes tito lidé žijí normálně, konečně v odpovídajícím těle, našli si partnery a uzavírají s nimi i sňatky.“
Nemůže přílišní otevřenost v sexu někomu vadit?
„Otevřená a pravdivá sexuální osvěta přispívá ke zdravému sexuálnímu životu. Je dokázáno, že snižuje sexuální trestnou činnost, snižuje také počet nechtěných těhotenství i počet pohlavních chorob. Problémy vznikají tam, kde poučenost chybí anebo kde se mlží, něco skrývá nebo tabuizuje.“
A co nabídka erotických časopisů v trafikách? Ty jsou přece dostupné i dětem.
„Potlačováno by mělo být to, co je škodlivé. Je to násilná pornografie, dětská pornografie anebo některé hygienicky nevhodné praktiky. Zobrazení normální sexuální aktivity dvou dospělých lidí nemůže nikomu škodit. A děti začínají mít o podobné věci zájem ve věku, kdy se jich to začne týkat. Pak je zbytečné před nimi sex ukrývat.“
Již několik let jste markrabětem lašským. Jak se člověk stane markrabětem?
„Beru to jako recesi a zároveň jako propagaci zdejšího regionu. Vždyť i Ostrava patří do markrabství lašského, je jeho hraniční obcí. Markrabě není volen, nýbrž jmenován a já toto jmenování přijal. S volbou mám už jednu neblahou zkušenost. Snažil jsem se kandidovat do senátu. Nezvolili mě a takovou věc už nikdy opakovat nebudu. Jmenovaný markrabě je pro mě to pravé a v rámci možností se snažím účastnit všech akcí, na kterých se dobře bavím já i diváci, kteří na ně chodí. Jen připomínám, že je to čestná a neplacená funkce.“
Foto: Robert Morčka
