„Poezie a hudba nemají k sobě daleko, protože i verše, pokud se říkají po smyslu, mají k hudbě velice blízko. Mají svůj rytmus, dynamiku, kadenci. Spojení hudby a poezie má v sobě osobitou atmosféru, hudba dává poezii jakoby křídla,“ řekl cí brněnský herec Ladislav Lakomý, který recitoval básně Jana Skácela a Oldřicha Mikuláška.
„Hledali jsme odpověď na otázku, kdo by měl recitovat moravské autory. A řešení se nabízelo samo. Ladislav Lakomý velmi dobře znal oba básníky,“ uvedl Miroslav Matějka, umělecký vedoucí Ensemble Martinů s tím, že se někomu může jevit jako velká drzost to, že pražské kvarteto hraje v moravskoslezské metropoli moravské skladatele. „Přiznám, že všechny Matysovy, Viklického i Zámečníkovy kompozice, které dnes zazněly, uvádíme velmi často. A Dadákova Hudba pro radost pro housle, flétnu, violoncello a klavír byla naší poctou obětavosti, sveřeposti a odhodlání tomuto skladateli. Náš soubor mu tak pogratuloval k jeho významnému životnímu jubileu.“ Jaromír Dadák o sobě říkal, že je Moravák, jako poleno s plnou kvalifikací. Ladislav Lakomý se smíchem dodal, že on je zase Hanák jako poleno. (Tamara Vrla)
