Halda vznikala před rokem 1920, kdy na toto místo byla vyvářena hlušina z dolu Trojice. Dnes ti tvoří miliony tun hlušiny, která stále uvnitř haldy od 60. let minulého století hoří. Teplota dosahuje až 1500 stupňů Celsia a v tomto žáru vznikají nové a poměrně vzácné nerosty – jaspisy a porcelanity. Protože halda prohořívá, postupně se propadá. Její vrchol se tím snížil o několik metrů. Právě kvůli nebezpečí majitel pozemku společnost RPG Re Land zakázala vstup na haldu, po necelém roce zákaz odvolala.
Z centa na haldu
Na haldu, která je po kopci v Krásném Poli druhým nejvyšším místem Ostravy, se dá dostat z centra Ostravy od Černé louky po žluté značce, anebo od zoologické zahrady. Výstup není náročný. Při výstupu od zoo turisté těsně pod vrcholem natrefí na místa, odkud z nitra haly stoupá dým. Když položíte ruku na zem, ucítíte horko. Kvůli prohořelému materiálu se halda propadá. Její vrchol se za poslední roky snížil o několik metrů. „Na haldu chodím pravidelně, minimálně jednou za dva týdny. Nikdy si nenechám ujít novoroční výstup. I v tužších zimách na některých místech haldy nikdy nebýval sníh a rostla tam tráva. Na prohořívající jižní straně hlady rostou teplomilné rostliny. Vznikla tady subtropická oáza,“ vyprávěl Jiří Poledník. Uprostřed haldy hoří zbytky uhlí, které sem byly vyvezeny s hlušinou. Halda byla původně vysoká 327 metrů, cedule na jejím vrcholu tvrdí, že výška je 324 metry. Podle posledních měření by měla mít jen 315 metrů.
Halda hoří na jihu
Trasy, po kterých stoupají turisté, jsou bezpečné. Na horké jižní svahy se ale neodváží ani největší hazardéři. Mohli by se nadýchat oxidu siřičitého anebo se propadnout do prostor po vyhořelém materiálu, které jsou stále žhavé.
Pod haldou jsou označené bývalé štoly, ve kterých se začalo těžit uhlí v roce 1838. Některé sloje vycházely v těchto místech na povrch, horníci se později za uhlím prokopávali do třicetimetrové hloubky.