Víte, která dnešní ostravská čtvrť se jmenovala Čertova Lhotka? Mariánské Hory. Až do roku 1900 je spojoval název s pekelníky. Jenže místním se spojení s čerty vůbec nelíbilo a už v 17. století chtěli vísku s pár chalupami přejmenovat na Ostravskou Lhotku.
Vůbec první zmínka o Mariánských Horách pochází z roku 1367 a uvádí biskupského leníka Hereše z Čertovy Lhotky – v originále zní jeho jméno Herscho de Teufflsdorf. I v dalších písemnostech o 13 let mladších je uváděn název Teufflsdorf a také české pojmenování Czrtowalhota. K místu se neváže žádná pověst o čertech, v maličké vsi se sedmi staveními poblíž dnešních ulic Novoveské a Přemyslovců nežili ani žádní černokněžníci, nebyl tam spáchán žádný hrdelní zločin.
Nad obcí se ženili čerti
Základ bude spíše v počasí. Domy si jejich majitelé postavili na malém návrší, kde bylo zřejmě často větrno. A pak už jen stačí přirovnat skučící vítr k řádění čertů. Mimochodem, i v němčině souvisí se špatným počasím čerti. U nás se říká „Tam se všichni čerti žení“ a v němčině zase „Dort ist der Teufel los“.
A úsloví „To nám byl čert dlužen“ si obyvatelé říkali asi vždy, když se rozvodnila nedaleká řeka Odra a zaplavila jejich políčka. Místní asi strašily i bažiny, které se rozkládaly poblíž řeky. Prostě ideální místo pro strašidla, duchy a čerty.
Od pekelníků k Panně Marii
Obyvatelům Čertovy Lhotky se název jejich vísky pranic nelíbil. Brali to jako hanlivý výraz a už v 17. století se jej snažili změnit. Ujal se název Ostravská Lhotka. Na začátku 20. století, přesně v roce 1901, se název změnil na Mariánské Hory. Hory symbolizují vyvýšené místo, na němž obec stála, a zároveň se tento výraz paradoxně používal pro doly. A první část názvu vznikla na počest Panny Marie.
Obec byla vždy maličká, často měnila majitele. Mezi vlastníky patřili například husitský hejtman Jan Čapek ze Sán, Jan Studénka ze Studénky nebo olomoucký biskup Stanislav I. Turzo. V roce 1794 stálo v Čertově Lhotce 26 domů, v roce 1880 43 domů, v nichž žilo 472 obyvatel. V té době se začal rozvíjet průmysl, vznikla koksovna, rafinérie lihu, slévárna, strojírna a parní cihelna. Do obce se stěhovali dělníci, takže v roce 1900 se obec mohla pochlubit 7500 obyvateli. O rok později se obec přejmenovala na Mariánské Hory, od roku 1907 je městem. V roce 1924 se Mariánské Hory staly součástí Moravské Ostravy.
Kostel ukrývá Maroldovy malby
Dominantou Mariánských Hor je kostel Panny Marie Královny. Pozemky pro svatostánek darovali místní občané Jakub Plaček, Hynek Kovář a Antonín Lhota. Na kostel se drobnými částkami skládali obyvatelé Mariánských Hor a stokorunou přispěl i velkovévoda František Ferdinand d´Este. 65 metrů dlouhou a 30 metrů širokou trojlodní budovu začali dělníci stavět v roce 1905. Stavba byla dokončena a vysvěcena v roce 1908, jenže věřící si museli počkat na bohoslužby ještě čtyři roky, než se podařilo vnitřek kostela vybavit. Kostel zdobí obrazy slavných malířů Luďka Marolda a Joži Úprky. Jeho bratr František Úprka vytvořil z pravého kararského mramoru dominantu oltáře – sochu Panny Marie s Ježíškem v náručí.
Na Odře měl vzniknout přístav
Před sto lety se uvažovalo, že v Mariánských Horách vznikne přístav. Na lodě se měly nakládat strojírenské výrobky a uhlí. Náklad by se mohl po řece dostat až do moře a dál do velkých přístavů. Jenže vyřešit splavnost po celé délce toku byl problém a přednost dostala železnice.
Dnes má obvod Mariánské Hory a Hulváky přes 13 tisíc obyvatel. Centrální ulice 28. října, Přemyslovců a Mariánské náměstí se proměnily v obchodní centra s desítkami prodejen, restaurací a kaváren.