Ostravské univerzity, které v budoucnu vytvoří spojenou „super univerzitu“, třetí největší v tuzemsku, už nyní pracují na společných vědecko-výzkumných úkolech, na nichž chtějí v budoucnu stavět. Jde především oblast biomedicíny a vývoj zdravotnických aplikací vybraných technologií. Vysoká škola báňská – Technická univerzita (VŠB-TU) totiž disponuje týmy, které už dnes mají v této oblasti hmatatelné výsledky. Ostravská univerzita vede projekty jak v oblasti přírodních věd, tak medicíny a navíc má přímou vazbu na ostravskou Fakultní nemocnici. „Spojení medicíny s technikou bude naprosto unikátní. Bude to přínos, který bude moci hodnotit i laická veřejnost, protože výsledky společných výzkumů pozná v léčbě nejrůznějších typů onemocnění,“ uvedl rektor VŠB-TU Ivo Vondrák.
Příkladem je podle něj už existující zařízení RONJA – radiofrekvenční operační nástroj jaterní ablace sloužící k odstranění rakovinou postižených částí jaterní tkáně. Tento přístroj, který využívá tepelného účinku procházejícího elektrického proudu, umožňuje díky novému, speciálnímu tvaru a typu proudového buzení elektrody dokonaleji než dosud odstraňovat nádorovou tkáň. Prototyp vznikl ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Ostrava. V tuto chvíli má zařízení již za sebou úspěšné patentové zařízení u Úřadu průmyslového vlastnictví. Po nezbytných testech bude přístroj certifikován a dostane se do nemocnic, kde na něj čekají lékaři, aby ho využili pro radikální léčbu vážně nemocných pacientů.
Rovněž na Ostravské univerzitě je prováděn unikátní výzkum s multidisciplinárním přesahem. Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování Ostravské univerzity vyvíjí originální matematické modely, díky kterým je možné například předvídat vývoj složitých systémů, jejichž chování se mění s časem. Modely tohoto typu jsou založeny na vyhodnocování tzv. časových řad, přičemž počítač je schopen sám vygenerovat detailní popis budoucího chování řady v běžném (přirozeném) jazyce. Dále, s použitím různých originálních technik zpracování obrazu vyvinutých v Ústavu lze např. snímat a sledovat rakovinný nádor a následně přesně předvídat jeho další vývoj. Dosavadní výsledky Ostravské univerzity na tomto poli jsou vynikající a v současné době se připravuje jejich zkušební využití ve vybraných zdravotnických zařízeních. Jiné původní metody, vyvinuté v Ústavu, umožňují naučit počítač řídit složitý systém jen na základě popisu jeho chování v přirozeném jazyce. Počítač nejen rozumí, jak má řídit, ale navíc je schopen se řízení naučit a sám automaticky vygenerovat popis chování, který může být použit i pro řízení jiných podobných systémů.
„Proces slučování našich univerzit běží právě proto, abychom využili šanci k přirozenému spojení oborů a získali statut výzkumné univerzity. V mnohém to bude naprosto unikátní příležitost pro vědecko-výzkumné projekty. Zmíněné spojení medicínských, přírodovědných a technických oborů vnímáme jako velkou šanci. Takové spojení v jediné univerzitě zatím v ČR nenajdete,“ připomněl rektor Močkoř.
Největším dosud existujícím společným projektem obou univerzit se sídlem v Ostravě je budování tzv. superpočítače a centra excelentního výzkumu a počítání IT4Innovations. Na tento projekt, do něhož jsou zapojena i další špičková pracoviště, poskytla Evropská unie dvoumiliardovou dotaci.
Budoucí sloučené ostravské univerzity už plánují společný výzkum
Zvětšit
/* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Normální tabulka"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-priority:99; mso-style-qformat:yes; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin:0cm; mso-para-margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:"Calibri","sans-serif"; mso-ascii-font-family:Calibri; mso-ascii-theme-font:minor-latin; mso-fareast-font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-theme-font:minor-fareast; mso-hansi-font-family:Calibri; mso-hansi-theme-font:minor-latin; mso-bidi-font-family:"Times New Roman"; mso-bidi-theme-font:minor-bidi;}
Ostravské univerzity, které v budoucnu vytvoří spojenou „super univerzitu“, třetí největší v tuzemsku, už nyní pracují na společných vědecko-výzkumných úkolech, na nichž chtějí v budoucnu stavět. Jde především oblast biomedicíny a vývoj zdravotnických aplikací vybraných technologií. Vysoká škola báňská – Technická univerzita (VŠB-TU) totiž disponuje týmy, které už dnes mají v této oblasti hmatatelné výsledky. Ostravská univerzita vede projekty jak v oblasti přírodních věd, tak medicíny a navíc má přímou vazbu na ostravskou Fakultní nemocnici. „Spojení medicíny s technikou bude naprosto unikátní. Bude to přínos, který bude moci hodnotit i laická veřejnost, protože výsledky společných výzkumů pozná v léčbě nejrůznějších typů onemocnění,“ uvedl rektor VŠB-TU Ivo Vondrák. Příkladem je podle něj už existující zařízení RONJA – radiofrekvenční operační nástroj jaterní ablace sloužící k odstranění rakovinou postižených částí jaterní tkáně. Tento přístroj, který využívá tepelného účinku procházejícího elektrického proudu, umožňuje díky novému, speciálnímu tvaru a typu proudového buzení elektrody dokonaleji než dosud odstraňovat nádorovou tkáň. Prototyp vznikl ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Ostrava. V tuto chvíli má zařízení již za sebou úspěšné patentové zařízení u Úřadu průmyslového vlastnictví. Po nezbytných testech bude přístroj certifikován a dostane se do nemocnic, kde na něj čekají lékaři, aby ho využili pro radikální léčbu vážně nemocných pacientů. Rovněž na Ostravské univerzitě je prováděn unikátní výzkum s multidisciplinárním přesahem. Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování Ostravské univerzity vyvíjí originální matematické modely, díky kterým je možné například předvídat vývoj složitých systémů, jejichž chování se mění s časem. Modely tohoto typu jsou založeny na vyhodnocování tzv. časových řad, přičemž počítač je schopen sám vygenerovat detailní popis budoucího chování řady v běžném (přirozeném) jazyce. Dále, s použitím různých originálních technik zpracování obrazu vyvinutých v Ústavu lze např. snímat a sledovat rakovinný nádor a následně přesně předvídat jeho další vývoj. Dosavadní výsledky Ostravské univerzity na tomto poli jsou vynikající a v současné době se připravuje jejich zkušební využití ve vybraných zdravotnických zařízeních. Jiné původní metody, vyvinuté v Ústavu, umožňují naučit počítač řídit složitý systém jen na základě popisu jeho chování v přirozeném jazyce. Počítač nejen rozumí, jak má řídit, ale navíc je schopen se řízení naučit a sám automaticky vygenerovat popis chování, který může být použit i pro řízení jiných podobných systémů. „Proces slučování našich univerzit běží právě proto, abychom využili šanci k přirozenému spojení oborů a získali statut výzkumné univerzity. V mnohém to bude naprosto unikátní příležitost pro vědecko-výzkumné projekty. Zmíněné spojení medicínských, přírodovědných a technických oborů vnímáme jako velkou šanci. Takové spojení v jediné univerzitě zatím v ČR nenajdete,“ připomněl rektor Močkoř. Největším dosud existujícím společným projektem obou univerzit se sídlem v Ostravě je budování tzv. superpočítače a centra excelentního výzkumu a počítání IT4Innovations. Na tento projekt, do něhož jsou zapojena i další špičková pracoviště, poskytla Evropská unie dvoumiliardovou dotaci.
