11°C
Část parkoviště, místo kterého až do 50. let stály obytné domy s podloubím a které je známé pod názvem lauby, prozkoumali archeologové už předloni. Nyní se těšili, že v další části parkoviště najdou zajímavosti, protože tam v minulosti byly dvorky a žumpy.
Rozsahem největší průzkum
„Záchranný archeologický průzkum provádíme v původním jádru středověkého města, jehož hlavní komunikační osu tvořila ulice Velká spojující Hrabovskou bránu s náměstím, dnešním Masarykovým náměstím. Tato uliční síť vznikala současně se samotným městem založeným mezi léty 1267 až 1279. Tento průzkum je do dnešní doby největším výzkumem v jádru středověkého města v Moravskoslezském kraji,“ řekl ředitel Národního památkového ústavu v Ostravě Milan Zezula.
Probíhající výzkum se zabývá dokumentací zbývajících sklepních prostor, které zasahují i do středních částí parcel. Většina výzkumu se však věnuje starším středověkým terénům, jež se dochovaly pod nepodsklepenými částmi zástavby domovního bloku.
„Domy podél ulice Velké tvořily nejstarší zástavbu města v poslední třetině 13. století. Předpokládalo se, že zatímco původní středověké domy stály podél ulice Velké, jakožto hlavní městské komunikace, další části parcel sloužily jako jejich hospodářská a hygienická zázemí. To bylo v zásadě potvrzeno,“ uvedla Barbara Marethová, vedoucí archeologického výzkumu. „Většina předmětů získaných v průběhu výzkumu patřila k vybavení středověké měšťanské domácnosti 14. století. Významný je nález souboru kachlů pravděpodobně z 16. století. K nejstarším dějinám Ostravy pak promlouvá deformovaná esovitá záušnice z doby před polovinou 13. století. Zatímco v Ostravě se jedná již o druhý takový šperk, v jiných městech Moravskoslezského kraje nám tento typ nálezů stále chybí,“ dodala Barbara Marethová.
Archeologové potvrdili, že ve středu parcel se nacházejí mohutná souvrství hnojištního charakteru hovořící o existenci středověkých dvorků. Ale objevují se zde i výjimky dokládající složitější vývoj zástavby jednotlivých parcel. Na jedné z nich existoval v první polovině 14. století zahloubený suterén s pozoruhodně dochovanou dřevěnou konstrukcí.
Vybavení středověkých domácností
Většina nálezů tvořila vybavení měšťanské domácnosti 14. století. Jedná se zejména o zlomky kuchyňských a stolních keramických nádob a zvířecích kostí jako odpadu z kuchyně. Z kovových předmětů převládají různá stavební kování a hřebíky, dále téměř dvě desítky nožů. Inventář kostěných předmětů tvoří hrací kostky či žetony i skládaný hřeben. O domácí výrobě svědčí několik přeslenů používaných jako setrvačníky při předení. Nalezeny byly také dětské hračky v podobě zlomků keramických koníků a jezdců. O obchodních aktivitách ostravských měšťanů pak vypovídá nález mosazného kupeckého závaží. Díky vlhkému prostředí se do dnešní doby uchovalo velké množství kožených odřezků, mezi nimiž vyčnívá několik kusů bot či jídelní nožík se soustruženou dřevěnou střenkou zastrčený v koženém pouzdru.
Z mladších předmětů archeologové vyzvedli kachle pocházející zřejmě ze 16. století. Pozoruhodné jsou také artefakty nacházející se v zásypech sklepů demolované zástavby. Jedná se o různé skleněné a porcelánové nádoby, nářadí nebo reklamní cedule lustrující provoz zdejších domácností, hostinců a dalších živností v 19. a 1. polovině 20. století. Podle popisu archeologů se jedná o desítky drobných předmětů, avšak o žádný velký objev. Až na jednu výjimku - záušnici.
Osídlení ještě před založením města
Velkým tématem ostravské archeologie zůstává také charakter osídlení místa před samotnou lokací olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka. Během rekonstrukce náměstí na počátku 21. století byly nalezeny ojedinělé objekty obsahující starší keramiku a také esovitou záušnici ze splétaných drátů. Na základě výzkumu na Laubech se ukazuje, že osídlení před založením města zasahovalo také do zkoumaného prostoru, ačkoliv se zatím jedná jen o nevýrazné jednotlivé keramické střepy.
