K výstavě uvědl kurátor Martin Mikolášek: Když Merleau Ponty interpretoval prohlášení Paula Cezanna o tom, že „kreslí tím, že maluje“, zmínil, že ani ve vnímaném světě, ani v malovaném obraze, není možné obrys a tvar předmětu přísně oddělit od barevné modulace, která musí obsáhnout vše: „tvar, vlastní barvu, fyziognomii předmětu, jeho vztah k okolním předmětům.“ Co Cezanne (ne)namaloval, to Merleau Ponty filosoficky pojmenoval: neexistuje striktní distance mezi světem a vnímajícím subjektem, místo ní je tu jen ona „závratná blízkost“, která nám brání pojímat sama sebe jako čistého ducha odděleného od věcí.
Neexistuje tedy žádná hranice, kterou by bylo možno vést mezi námi a světem, jehož jsme vždy součástí. Při vnímání velkoformátových kreseb-obrazů Dany Sahánkové nacházím jakousi uměleckou parafrázi výše řečeného – neexistuje žádná hranice mezi bděním a snem, mezi domovem a nadosobním světem imaginace, ani mezi reálným a abstraktním zobrazením.
Dana Sahánková tematizuje složitý, zamotaný a neoddělitelný propletenec vztahů mezi racionalitou, prezentovanou zde bílými plochami papíru pojednanými často tenkou tužkovou linií, a emocionalitou či imaginací zastoupenou naopak hustým tušovým šrafováním vytvářejícím shluky temných chuchvalců, z nichž se vynořují organické tvary, někdy víc zvířecí (kočky, psy), jindy zas spíše démonická stvoření, jež pohlcují neživé segmenty nábytku (židle, stoly) definované ostrou „racionální“ tužkou. Svrchovaná autorská ikonografie se tu v rámci symbolizace zobrazeného dostává do obecné roviny a propojuje s nejrůznějšími odkazy jdoucími až kamsi ke Goyovým Caprichos („Spánek rozumu plodí nestvůry“). Připomenout ale musím i surrealistickou imaginativní hru s novotvary, v nichž se ze skrytých hlubin podvědomí dostává na povrch a ke slovu fascinující nepatřičnost spojení živého s neživým, reálného s nereálným. Ambivalence zvolených symbolů – kočka, pes, noc, hvězdy, ale i hebkost a „objímavost“ zvířecí srsti spolu se z temnoty zlověstně ceněnými bíle se lesknoucími tesáky démonických šelem tu v kombinaci s velkými bílými plochami papíru visícími od stropu po podlahu, ztěžují možnost jakéhokoli odstupu, který by ve svém důsledku neznamenal nic jiného než ujišťující racionalizaci, objetí a ovládnutí a spolu s ním i úplné popření toho, že každé „dobré umění odkládá svou odpověď na později“(J. Clair).
DANA SAHÁNKOVÁ se narodila v roce 1984 v Praze.
Studia:
2005 – 2011 AVU v Praze, atelier kresby Jitky Svobodové
2009 atelier nová média 2 Veroniky Bromové
2008 Ecole Nationale Supérieure d’art, Dijon, Francie
2003 – 2005 Fakulta architektury, ČVUT, Praha
Samostatné výstavy:
2014 Odraz světla, odraz tmy, Galerie Altán Klamovka, Praha
2013 INFP(snílek)/INFJ(umělec), Galerie OFF/FORMAT, Brno (s N.Čulíkem)
2013 Cave bestias, Galerie Kaple, Valašské Meziříčí
2012 Unus mundus, Galerie Půda, Jihlava
2011 Nadaleko, Galerie 35m2, Praha (s J.Střížkovou)
2010 Chtěla bych to vědět, Dům U Zlatého prstenu, GHMP, Praha
2007 Filmové lázně, Říčany (s N.Čulíkem)
2006 Kresby, křížovnický zámek, Dobřichovice
Skupinové výstavy:
2014 Drak se probouzí, Palác Kinských, Národní galerie, Praha
2014 REkonstrukce, Galerie Emila Filly, Ústí nad Labem
2014 NULLA DIES SINE LINEA, Galerie Emila Filly, Ústí nad Labem
2013 Já – je někdo jiný, Galerie kritiků, Praha
2013 Ich – ist ein anderer, Galerie VNG AG, Leipzig, Německo
2012 6. Zlínský salon mladých, Dům umění, Zlín
2012 Kurace / Kresby na lodi, Galerie Avoid, Praha
2012 Cukr a bič, Městská galerie, Litomyšl
2012 Second season, AMoYA, Praha
2012 5.ročník Ceny kritiky za mladou malbu (finalisté), Galerie kritiků,
Praha
2011 Česká malba generace nultých let 21.století, Wannieck Gallery, Brno
2011 Diplomanti AVU, Karlin Hall, Praha
2010 Šťavnatý odkaz, Trafo galerie, Praha
2009 Sériová monogamie, Galerie AVU, Praha
2008 Pacientův pacient, Galerie Jána Šmoka, Jihlava
2007 11 + 2, Dům umění, Opava